Registry dlužníků v ČR mají už za sebou určitou historii, kdo je založil a čím se vyznačují? Když se řekne registr dlužníků, někomu možná vstanou vlasy hrůzou na hlavě. Důvod k tomu ovšem není, protože každá situace se dá samozřejmě řešit. A pokud je vaše jméno v seznamu, je možné jej po doplacení dluhů kompletně vymazat. Toho je třeba se držet, když třeba nedoplatíte včas dlužnou složenku za telefonní paušál. Ale kolik je vlastně v České republice funkčních registrů a proč jich je vůbec potřeba více?

Dostupné jsou hned tři hlavní registry

O registru neplatičů SOLUS slyšel snad úplně každý. Platnost zaznamenaných dat je tu tříletá, takže pokud se do něj jednou dostanete, cesta ven nemusí být právě nejsnadnější. Naštěstí půjčka bez registru je možná, alespoň v nebankovním prostoru tedy ano. Poskytovatelé půjček nemají v tomto směru zákonnou povinnost nic podobného prověřovat, raději se zaměří na potvrzení o příjmech, které je hmatatelným důkazem, že máte z čeho splácet. Výpis z registru by totiž jinak přišel na několik stovek a společnost by tak přišla o většinu zisku (pokud tedy už ne celý…).

Kdy je možné žádat informace?

Výpis z registru dlužníků může chtít řada firem nebo státních institucí. Kdo například běžně žádá o podobný doklad?

• Dodavatel energií. Nehrozí tu nějaký dluh brzy poté, co se přepíše smlouva?
• Mobilní operátor. Má před podpisem smlouvy právo vědět něco víc o klientele.
• Stavební spořitelny. Ověřit si lépe údaje o klientech je někdy hodně důležité.

Samozřejmě, zeptat se mohou i banky, kde si chcete vyřídit půjčku, ale také spoustu dalších firem, klientela Solusu je prakticky zcela neomezená. Nebojte se ale ničeho dopředu, pokud jde jen o dluh v řádu tisícikorun, rozhodně nebude brán na takovou váhu, jako kdyby šlo o desetitisíce nebo dokonce ještě výrazně vyšší částku. Online půjčka tím rozhodně ohrožena nebude, nebankovním společnostem nemůže nikdo rozkázat ověřování klientely v registrech. Opravdu, zákon nic podobného neříká!

Bankovní registr klientských informací

Jde o věc, kterou mají na starosti banky. Ty se totiž zcela racionálně dohodly mezi sebou o tom, že by mohl být podobný registr hodně užitečný. V BRKI, jak je často uváděná zkratka, se prostě sdílejí informace o bonitě potenciálních úvěrových klientů. Když jde o dlouhodobou půjčku v řádu statisíců, je přeci třeba si zájemce blíže prověřit. Zákon samozřejmě chrání osobní údaje klientů, ale údaje o bonitě nebo důvěryhodnosti klienta mohou banky mezi sebou beze všeho sdílet. A někdy je jim to skutečně ku prospěchu! Půjčit si 10000 Kč, to není stejné, jako když chcete půl milionu a není ani čím ručit. Tento registr eviduje klienty dvěma způsoby – podnikatele pod IČ, fyzickou osobu s RČ.

Nebankovní registr klientských informací

Ruku v ruce s bankovním jde samozřejmě i nebankovní registr, který vznikl na podobných principech, jen se o jeho vznik zasloužilo pár zakládajících nebankovních poskytovatelů půjček. V tomto registru mohou pátrat třeba leasingové společnosti (ty do něj také obvykle přispívají informacemi), opět jde o bonitu klientů, tedy se zde hodnotí, zda klienti nebankovních institucí řádně hradí své závazky. Jak je kdo důvěryhodný? To se firmy dozví právě odtud. NRKI vzniklo o dva roky později než BRKI, konkrétně v roce 2004.

Za jak dlouho údaje zmizí?

Z Bankovního registru se mažou data vždy po čtyřletém období, mohou se také aktualizovat v případě, že nastane nějaký další problém se splátkovým kalendářem a tak podobně. Výpis je možné získat osobně nebo skrze písemnou žádost, ale také formou SMS (což je však realizovatelné pouze skrze Solus).